Nedávno se mi jedna má žačka omlouvala, že musí zrušit hodinu kvůli rodinným důvodům a ve snaze se mi omluvit napsala ごめんなさい (gomennasai). Její omluvu jsem samozřejmě přijala, ale nedalo mi to a ve své odpovědi jsem jí napsala, že gomennasai není zrovna dobré používat vůči učiteli.
„To jsem nevěděla. Já myslela, že gomen je pro kamarády a gomennasai je pro výše postavené!“ odepsala mi překvapeně. „Jak se tedy správně omluvit? Mám spíše používat sumimasen?“
Začala jsem jí tedy pomalu psát vysvětlení rozdílu mezi gomennasai a sumimasen a proč by neměla v této situaci použít ani jedno, ale když už to bylo na skoro jednu A4, řekla jsem si, že raději napíšu článek na blog.
Pojďme se tedy společně podívat na různé způsoby omlouvání se v japonštině. Začneme od těch nejdůvěrnějších a dostaneme se až k nejzdvořilejším (těch, které byste měli přednostně používat)
Warui 悪い
Pokud už nějakou dobu japonštinu studujete, víte, že warui je přídavné jméno pro „špatný, zlý“. Toto slovíčko se ale také používá pro omluvu mezi přáteli. Nejblíže by se asi dalo přirovnat ke slovíčku „sorry“, jak ho používáme v češtině. (sorry, jako 😀 )
Nemá tedy příliš velkou váhu a použijeme ho v případě, když se zas tak moc nestalo. Často ho Japonci používají téměř jako onomatopoia – dvakrát za sebou. Často také (hlavně muži) upraví výslovnost a místo warui řeknou wari.
A: もう～！また教科書忘れたの？ – No tak! To už si zase zapomněl učebnici?
B: わるいわるい！ – sorry, sorry!
Gomen(nasai) ごめんなさい
Jak už jsem nakousla – používat gomennasai a nebo dokonce zkrácenou verzi gomen a nebo gomen ne je vhodné spíše v důvěrném vztahu. Mezi kamarády či kolegy je toto použití v pořádku, ale vůči výše postaveným a i vůči cizím, ke kterým využíváme zdvořilou japonštinu, není tento výraz příliš vhodný. Doporučuji ho tedy opravdu s jistotou používat pouze mezi přáteli.
V porovnání s výrazem warui je gomennasai už trochu upřímnější a je v něm trochu znát, že je nám celá situace líto. Opravdu se tedy omlouváme, zatímco u warui spíše jen poznamenáváme, že to není dobrý, ale upřímně se neomlouváme.
Sumimasen すみません
Výraz sumimasen je už z pohledu zdvořilosti trochu bezpečnější. Ve většině případů můžeme sumimasen použít jako omluvu a nikoho tím neurazíme. Častěji se ale používá v případě, když chceme někoho oslovit, nebo se chystáme něco udělat, nebo o něco někoho požádat.
Tyto případy jsou:
1) Oslovení obsluhy v restauraci
V Japonsku je běžné, že obsluha v restauracích a kavárnách neobchází stoly pravidelně. Je proto zvykem, pokud jste připraveni si objednat, na servírky zavolat sumimasen!
2) Oslovení někoho na ulici
Pokud se chcete náhodného kolemjdoucího zeptat například, kde je nádraží, nebo kam jede tento vlak, musíte své oslovení začít výrazem sumimasen (=promiňte).
Příklad: すみません、駅はどこですか。(promiňte, kde je nádraží?)
3) Prosba nadřízeného o něco
To samé platí, pokud se chystáte o něco někoho požádat (většinou výše postaveného).
- すみません、ちょっといいですか。(=promiňte, měl byste chvilku?)
- すみません、この資料ご確認していただけませんか。(Promiňte, mohl byste zkontrolovat tyto dokumenty?)
Stejně můžeme použít i gomen vůči přátelům.
- ごめん、その本ちょと貸してくれる？ (=Promiň, půjčíš mi tu knihu na chvilku?)
4) Pokud chceme poděkovat za něco, co pro nás někdo udělal
V japonštině je běžné děkovat omluvou. To v případech, pokud pro vás někdo něco udělal a vy se mu chceme omluvit za to, že jsme ho dostali do takové situace. Pokud si o tomto využití sumimasen chcete přečíst víc, koukněte na můj předchozí článek o tom, >>jak správně poděkovat v japonštině<< .
Šicurei šimasu (失礼します)
Doslovný překlad tohoto výrazu je: „udělám něco nezdvořilého“. Používá se výhradně vůči výše postaveným osobám a to ve významu „prosím, omluvte mě“ před tím, než uděláte něco, co by mohlo být společensky považováno za nezdvořilé. Které případy to jsou?
1) Pokud pokládáte telefon
Když ukončujete telefonický hovor, před tím musíte říct šicurei šimasu. Abyste jasně protějšku řekli: „teď to pokládám, je to neslušné, omluvte mě“.
*V japonském pracovním prostředí je zvykem, že telefon pokládá ten, kdo zavolal. Pokud jste tedy hovor přijali, měli byste počkat, až váš protějšek řekne právě šicurei šimasu, na což odpovíte hai a dáte mu tím najevo, že může hovor ukončit.
2) Než vstoupíte do místnosti
Samozřejmě nemluvíte o jakékoliv místnosti. Pokud ale vstupuje například do kanceláře nadřízeného, do místnosti, kde probíhá meeting, nebo do sborovny ve škole, je zvykem zaklepat a říct šicurei šimasu. (Omluvte mě, vstoupím dovnitř).
Pozor! Bývá ale zvykem, čekat na vyznání ke vstupu. Pokud tedy řeknete šicurei šimasu, vyčkejte, než se z místnosti ozve potvrzení, že můžete (hai, dózo apod.)
3) Když jdete domů z práce
Pokud končíte svůj pracovní den a chcete jít domů, je zvykem kolegům, kteří ještě pracují říci osaki ni šicurei šimasu (お先に失礼します) = doslova: „Budu nezdvořilý a půjdu dřív“. Omlouváte se tedy za to, že jdete domů dříve než ostatní. Nadřízení ale vůči svým podřízením tuto frázi nepoužívají. Ti jen řeknou např. kaeru yo 帰るよ – jdu domů.
Móšiwake arimasen/gozaimasen
申し訳ありません/ございません。
Nyní už se dostáváme k opravdovému omlouvání. Pokud se vám něco nepovedlo, způsobili jste někomu nějaký problém či jste udělali chybu nejčastější a nejsprávnější omluva vůči výše postaveným je Móšiwake arimasen nebo ještě lépe Móšiwake gozaimasen (zdvořilejší). Doslova to znamená „nemám žádnou omluvu (výmluvu)“.
Tento výraz je mnohem lepší než pouhé sumimasen pokud se opravdu omlouváme za něco, co jsme udělali (nebo naopak neudělali – jako např. zapomněli domácí úkol, nestihli dokončit prezentaci v práci apod.).
Pokud bychom, když něco pokazíme, použili pouze sumimasen, působí to, jako bychom to brali na lehkou váhu a bylo nám to jedno. Nadřízeného to tak může ještě více naštvat. Pokud se tedy dostanete do takovéto situace, použijte jednoznačně móšiwake gozaimasen a hluboce se ukloňte. Sice tím chybu nenapravíte, ale alespoň bude jasné, že je vám to skutečně líto.
POZOR! Kanben šite kudasai 勘弁してください
Pokud si budete dohledávat výraz kanben šite kudasai, některé stránky či slovníky vám uvedou význam „Prosím, slitujte se nade mnou“ a uvedou, že se tento výraz používá pro omluvu. Musíme si ale dát pozor, protože význam tohoto výrazu se v moderní japonštině trochu posunul.
Nyní bychom ho spíš přeložili jako „Už mi dej pokoj“ nebo „Už toho nech“. Používá se, pokud nám někdo konstantně vyčítá nějaký náš omyl a my už chceme říct: „Nojo, vždyť už jsem se omluvil, tak toho nech.“ nebo „Tak mě pořád nepeskuj.“. Trochu je v tomto výraze schovaný i význam „vždyť se zas tak moc nestalo“ nebo „to ale není moje chyba, já se snažil“. Což není určitě pro výše postaveného člověka přijatelné. S touto frází tedy opatrně!
Omluva v minulém čase
Stejně jako při poděkování i omlouvat se můžeme v minulém čase. V tom případě se omlouváme za něco, co jsme udělali nějaký čas zpátky a je nám to stále líto. Často se to používá jako druhá omluva. Např. včera jsem na firemním večírku něco provedla, na místě jsem se samozřejmě hned omluvila, ale druhý den narazím na kolegy, kteří tam byli a tak se omluvím znovu. V tomto a podobných případech využijeme omluvu v minulém čase.
- Warukatta 悪かった (vůči přátelům) – sorry za to minule!
- Sumimasen dešita すみませんでした (obecná zdvořilost) – za to minule se omlouvám.
- Šicurei šimašita 失礼しました (pardon) – minule jsem byl nezdvořilý
- Móšiwake gozaimasen dešita 申し訳ございませんでした (uctivý výraz) – velice se omlouvám, za to co jsem minule udělal.
Shrnutí
Pokud jste dočetli až sem, už je vám trochu jasnější v jakých situacích používat dané fráze při omlouvání. Podobně jako při děkování – ve většině případů vám stačí jedna základní fráze. V tomto případě je to sumimasen. To má v sobě určitě zdvořilé zabarvení, ale je možné ho využívat i vůči přátelům. Pokud jste ale opravdu něco pokazili a potřebujete se vážně omluvit, použijte raději frázi móšiwake gozaimasen. Ta působí, že je vám situace opravdu líto a upřímně se omlouváte.
Znáte nějaké další způsoby omlouvání se v japonštině? Podělte se s námi v komentářích a nebo v naší facebookové skupině.
Jsem překladatelka a lektorka Japonštiny.Ze všeho nejvíc jsem ale milovník japonské kultury: hudby, seriálů, karaoke, divadla a mnoho dalšího. A od té doby co umím japonsky si to všechno užívám mnohem víc! Pomáhám proto dalším nadšencům jako já naučit se tento zajímavý jazyk, ať už jsou to fanoušci Anime, pracovníci japonských firem či cestovatelé.
