O japonštině se říká, že je to jazyk kontextu – slovíčka či celé fráze mohou jednoduše měnit význam podle toho, o čem zrovna mluvíme. I proto je pro nás velice náročné japonštinu překládat – musíme neustále kontrolovat, že víme „o čem je řeč“ a uzpůsobovat tak překlad textu či tlumočení mluvčího, aby byl výsledek srozumitelný a správný.
Asi nejznámějším chameleonem v japonštině je fráze jorošiku onegai šimasu (よろしくお願いします). Případně můžete někdy narazit na její zdvořilejší variantu joroshiku onegai itašimasu (よろしくお願いいたします). Případně s její méně zdvořilou variantou jorošiku よろしく.
Pokud bychom hledali význam této fráze, našli bychom spoustu možných variant a doslovný překlad by nám akorát zamotal hlavu.
よろしく = odvozeno od joroshii (dobrý, správný). Dalo by se přeložit jako dobře,
お願いします = keigo tvar od slovesa negau (願う) , překládáme jako “přát si, žádat”
Doslovný překlad by tak byl něco jako „Dobře, prosím“ – vidíte, já říkala, že to nedává moc smysl. Pokud chceme tedy rozluštit význam této fráze, musíme se podívat, v jakém kontextu se běžně používá.
1) Při představování
Japonské představování má jasně danou formu, kterou musíme dodržet. Tato forma vypadá následovně:
はじめまして ○○です。/ともうします。 よろしくお願いいたします。
– Prázdná fráze na začátek – Jsem… / Jmenuji se… – Prázdná fráze na konec
Co se snažíme říct: Tyto prázdné fráze se nedají přeložit tak, aby nám Čechům dávali smysl. Dá se ale jednoduše říct, že v tomto kontextu by jorošiku onegai šimasu mohlo být něco jako naše „těší mě“ nebo „ráda vás poznávám“. Při představování se touto frází snažíme partnera poprosit, aby se k nám choval hezky a abychom měli do budoucna dobré vztahy.
2) Přání do nového roku
Další japonskou tradicí, která má danou formu, je přání do nového roku. Je zvykem přát dokonce dvakrát – poprvé, když se vidíte s danou osobou naposledy před koncem starého roku a podruhé, když se vidíte s danou osobou poprvé v novém roce. Do přání k novému roku můžete zahrnout mnoho osobních poděkování a konkrétních přání dané osobě, ale dvě věci by nikdy neměly chybět:
Poděkování za starý rok – nejčastěji fráze: kjonen osewa ni narimašita (= jsem vám za loňský rok dlužen) 去年お背はになりました。
Přání do nového roku – zde se využívá fráze: kotoši mo jorošiku onegai šimasu 今年 もよろしくお願いします。
Co se snažíme říct: Mluvčí se v tomto případě snaží říct – „Jsem vám velice zavázán, za všechno, co jste pro mě loni udělal, prosím tedy buďte mi oporou i letos.“
3) Začínáme s někým spolupracovat nebo využíváme něčí služby
Pokud nás čeká nějaká spolupráce s někým na pracovním projektu (ať už je to společná prezentace, nahrávání alba, školení, workshop nebo jakékoliv aktivity, kde s někým spolupracujete) nebo pokud využíváme něčí služby (průvodce, tlumočník, masérka a další) je zvykem před zahájením takové činnosti říct právě frázi jorošiku onegai šimasu.
Podívejme se na konkrétní případy:
Pokud mě čeká s kolegou v práci velká prezentace a sejdeme se na schůzce, abychom si pověděli, o čem budeme mluvit, určitě si na začátku řekneme jorošiku onegai šimasu.
Pokud přijedu do Tokia a zaplatím si prohlídku města s průvodcem – když se ve městě potkáme, určitě si řekneme jorošiku onegai šimasu.
Co se snažíme říct: V tomto případě opět jednoduše prosíme partnera, aby se k nám doslova „choval hezky“ a v podstatě mu děkujeme za spolupráci.
4) Někoho o něco žádáme.
V podobné duchu používáme tuto frázi, i když chceme někoho požádat o spolupráci či někomu zadáváme práci. Nuance použití je ale v tomto případě hodně komplikovaná – frázi nepoužijeme, pokud např. zadáváme práci našemu podřízenému, nebo i pokud chceme požádat o pomoc. Pro tyto případy existuje mnoho dalších výrazů, které jsou správnější a použití jorošiku onegai šimasu by mohlo znít divně a nepřirozeně.
Jako příklad situace, kde ale jorošiku onegai šimasu můžeme použít si uveďme třeba tuto: kolegyně v práci (se kterou mám pouze profesionální vztah, tzn. nejsme přátelé), musí odevzdat velký report a potřebuje ode mě sesbírat různá data. Konverzace by mohla vypadat například takto:
Co se snažíme říct: V tomto kontextu by šlo jorošiku onegai šimasu přeložit jako „prosím“. Jak jsem již zmínila, musíme si ale v tomto použití dávat velký pozor na drobné nuance. V japonštině máme opravdu mnoho možností, jak říct „prosím“ a pouze v několika případech je v hodná právě tato fráze. O dalších možnostech si povíme zase v příštím článku.
Dalším častým použitím v tomto kontextu je žádost na konci pracovního e-mailu. Pokud komukoliv píšete pracovní e-mail, ve kterém o něco žádáte (např. přečtěte si dokumenty v příloze, pošlete mi odpověď, ověřte to s vaším nadřízeným apod.) před samotný podpis musíte vložit frázi jorošiku onegai šimasu (v tomto případě je častější zdvořilá verze jorošiku onegai itašimasu). Toto použití je podobné našemu českému „s pozdravem“ nebo anglickému „Best regards“ a podobně. Jedná se o automatické použití v podpisu a téměř nezáleží na obsahu e-mailu jako takového.
Sami určitě vidíte, že fráze jorošiku onegai šimasu je používaná v mnoha kontextech a je jen těžko přeložitelná do češtiny. Musíme se tedy naučit situace, ve kterých ji můžeme použít, aniž bychom hledali její český ekvivalent.
Nejste si jistí, zda v určitém kontextu lze tuto frázi použít? Napište mi do komentářů nebo na naší facebookovou stránku.
Jsem překladatelka a lektorka Japonštiny.Ze všeho nejvíc jsem ale milovník japonské kultury: hudby, seriálů, karaoke, divadla a mnoho dalšího. A od té doby co umím japonsky si to všechno užívám mnohem víc! Pomáhám proto dalším nadšencům jako já naučit se tento zajímavý jazyk, ať už jsou to fanoušci Anime, pracovníci japonských firem či cestovatelé.
