V minulém článku jsme si vysvětlili, jak v japonštině můžeme poděkovat. Už byste tedy měli vědět, jak správně vybrat formu poděkování podle úrovní zdvořilosti, a navíc byste měli vědět, že můžeme děkovat za věci v minulosti, nebo také děkovat omluvou. Co když se ale dostanete do situace, kdy někdo děkuje vám? Jak nejlépe odpovědět?
Podobně jako v ostatních jazycích i v japonštině existuje mnoho způsobů jak říct „není zač“. Ale navíc musíme v japonštině dát opět pozor na použití vůči přátelům a vůči výše postaveným osobám, ke kterým chceme mluvit zdvořile či uctivě.
どういたしまして Dó itašimašite
Dó itašimašite je slovníkem definovaná odpověď na „děkuji“. Zhruba se dá přirovnat k našemu „nemáte zač“. A podobně jako tato česká verze, není příliš vhodná k použití vůči výše postaveným osobám. Představte si, že vám vyučující poděkuje za odevzdaný úkol, nebo nadřízený poděkuje za dobře vykonanou práci. Asi byste taky neřekli: „nemáte zač“.
Podobně jako v češtině „nemáte zač“ tato varianta Dó itašimašite je natolik běžně používaná, že je s ní spojená určitá konotace, že vlastně máte zač děkovat. Je s ní proto spojený určitý pocit, že na partnera koukáme shora.
Vůči přátelům či kolegům v práci, spolužákům ale můžeme Dó itašimašite použít. I v těchto případech ale máme i mnoho dalších (a dnes již přirozenějších) variant.
Odpovědi v důvěrném tvaru
Pokud nám děkuje někdo, kdo je níže postavený nebo někdo, s kým máme důvěrný vztah (partner, kamarád), můžu mu na poděkování odpovědět hned několika způsoby.
いえいえ ieie
Doslova „ne, ne“. Používané ve smyslu „ne, nic se nestalo / to nic nebylo“ a podobně. Můžeme ho použít i vůči kolegům v práci.
とんでもない tondemonai
V překladu “to nic nebylo“. Tento výraz jde upravit i do zdvořilé verze. V té ale mnoho začátečníků dělá chybu. Vyloží si totiž koncové „nai“ jako zápor od slovesa „aru“ a následně používají tondemo arimasen (とんでもありません). To ale není správně. Výraz tondemonai chápeme gramaticky jako přídavné jméno, proto je správná zdvořilá verze tondemo nai desu (とんでもないです).
V mluvené japonštině se můžeme často setkat s nesprávnou variantou tondemo arimasen a používají ji i rodilí mluvčí. Nebývá to ale v případě odpovědi na poděkování, ale jako odpověď na nějakou lichotku.
Např.
- すずきさん、仕事が早いね。 = Pane Suzuki, pracujete rychle.
- いえいえ、とんでもありません。= Nene, to nic není.
V tomto kontextu můžeme narazit na zdvořilejší verzi Tondemo gozaimasen (とんでもございません). I tato verze ale z pohledu japonské gramaticky není správně.
気にしないで ki ni šinaide
Výraz ki ni suru znamená „dělat si starosti“ nebo také „obávat se o něco/někoho“.
Např. 身なりを気にしています。= dělám si starosti se svým vzhledem
テストの結果を気にしている。 = obávám se o výsledky testu.
Pokud dáme tento výraz do záporného rozkazu, znamená tedy „nedělej si starosti“.
いいよ í jo
“to je dobrý” by byl asi nejlepší překlad této krátké fráze. Opravdu velmi familiární varianta, používejme pouze vůči přátelům.
Odpovědi ve zdvořilém tvaru
恐縮です kjóšoku desu
Tento výraz je ukázkou japonské zdvořilosti – tedy stavění se do nižší pozice. Doslova se dá přeložit jako „jsem vám zavázán“. To zní ve všech ostatních jazycích jako další výraz pro „děkuji“ a nikoliv „není zač“. V japonštině se tento výraz ale opravdu požívá jako odpověď na „děkuji“ od vysoce postavené osoby. Snažíme se tím říct něco ve smyslu „jsem vám zavázán, že jste mi dovolil vám pomoci“.
お役に立ててよかった ojaku ni tatete jokatta
V podobném duchu je postavená i fráze ojaku ni tatete jokatta. Ta se skládá ze spojení ojaku ni tacu – být užitečný a jokatta – to je dobře. Přeložili bychom ho nejlépe tedy: „Jsem rád, že jsem vám mohl posloužit.“
BONUS:
こちらこそ kočira koso
Tento výraz sám osobě neznamená “není zač” ale dal by se spíše přeložit jako “to bych měl říct já”. Tato fráze se využívá, pokud chceme říct to samé, co bylo řečeno nám. Pokud nám tedy někdo poděkoval a my mu chceme také poděkovat, můžeme mu na jeho arigató gozaimasu odpovědět kočira koso. (=já vám také děkuji). Případně můžeme připojit poděkování a říct kočira koso arigató gozaimasu.
Pokud se nám např. někdo omluvil a my se mu také chceme omluvit, můžeme mu na jeho sumimasen také odpovědět kočira koso (=také se omlouvám), případně kočira koso sumimasen.
Tento výraz se hodí jak v důvěrné tak zdvořilé konverzaci.
!POZOR!
Při vybírání úrovně zdvořilosti, nerozhoduje, jakou zdvořilostní úrovní mluví někdo vůči nám. To znamená, pokud nám někdo poděkuje jen „arigató“ (bez vyjádření zdvořilosti) neznamená to, že mu můžeme odpovědět „í jo“. Pořád tento člověk může být ve vyšší pozici a musíme tedy odpovědět zdvořile.
Jsem překladatelka a lektorka Japonštiny.Ze všeho nejvíc jsem ale milovník japonské kultury: hudby, seriálů, karaoke, divadla a mnoho dalšího. A od té doby co umím japonsky si to všechno užívám mnohem víc! Pomáhám proto dalším nadšencům jako já naučit se tento zajímavý jazyk, ať už jsou to fanoušci Anime, pracovníci japonských firem či cestovatelé.
